Ostrava-Vítkovice

49°49'10.912"N, 18°16'43.246"E

Současný stav: nefunkční, národní kulturní památka (lze navštívit v rámci pořádaných prohlídek), UNESCO

Realizace: 1823 založena huť, 1836-1838 uvedeny do provozu vysoké pece

Zpracováno: červenec 2008

Zpracoval a navštívil: koman

Chetité vyrobili první svářkové železo okolo roku 1500 př.n.l. První tavené železo vyrobili okolo roku 600 př.n.l. Číňané. První vysoká pec byla postavena okolo roku 1400 n.l. v Holandsku. Zdokonalení metod lití železa-výroba litiny je významnou metalurgickou inovací středověku. Od počátku doby železné až do pozdního středověku nebyla železná ruda, tavená v tehdejších pecích, nikdy úplně roztavena do tekutého stavu. V 15. století však rozšíření vysokých pecí umožnilo tento proces a důsledkem bylo, že mohla být tavenina přímo odlévána do připravených forem. Vznik vysokých pecí byl výsledkem pokusů o zvětšení velikosti tradičních pudlovacích pecí. Při větší velikosti bylo nutné zajistit stálý přívod vzduchu, obvykle s pomocí měchů poháněných vodním kolem, a přitom došlo k takovému nárůstu vnitřní teploty, že se železo roztavilo. Nejdříve výrobci železa považovali kotouč ztvrdlého železa, který zůstával ležet na dně pece, za nežádoucí odpad - mělo úplně jiné vlastnosti než obvyklejší tepané železo, protože bylo krystalické a křehké a tudíž nebylo použitelné v tradiční kovářské výhni. Ale brzy se přišlo na to, že nové železo může být odléváno a stalo se žádaným, zvláště při výrobě děl.

„13. 11. 2005 v 15:00 opouštím Ostravu směr Praha. Vyrážím od příbuzných z centra Ostravy přes náměstí Dr. E. Beneše. Z třídy 28. října se napojuju na Místeckou a přidávám plyn.  Ani auto nenabere otáčky, když se náhle před volantem zjevuje něco šíleného o čem jsem zatím jen četl, nebo slyšel z vyprávění. Obrovské zrezlé, opuštěné město, plný trub, zvláštních válcových nádrží, něco co se jen tak (jednoduše) nevidí. Náhle mi svitne v hlavě: „To jsou přece ty bývalé vysoké pece!“ Vzpomenu si, že jsem přece dva dny předem z komínu bývalé úpravny železných rud směrem k centru viděl něco zvláštního, ale to víte... z výšky 101m je všechno náhle malé, a obrovské (až nereálné) měřítko vysokých pecí teprv zapůsobilo při jízdě v autě v bezprostřední blízkosti. Bohužel už jsem na cestě domů a já si v duchu říkám, krucinál co jsem ty 4 dny v Ostravě vlastně dělal. Umínil jsem si, že příští prekiontricko-industriální návštěva bude věnována především vysokým pecím a tomuto místu. Tak se také stalo 2 roky poté v říjnu 2007.“

Jde o jedinečný industriální areál z 1. pol. 19. století. Jednotlivé významné technické objekty a zařízení Vítkovických železáren v tzv. Dolní oblasti Vítkovic byly od počátku 90. let minulého století prohlašovány za kulturní památky. Celý areál byl vzhledem ke své výjimečnosti prohlášen roku 2002 za národní kulturní památku.

V těchto místech stávala již původní pudlovací pec z r. 1828, založená arcibiskupem Rudolfem, první toho druhu v celé rakouské monarchii. První vysoká pec zde byla uvedena do provozu v roce 1836. Nedílnou součástí celého výrobního řetězce se stal i důl Hlubina z roku 1843. Bezprostředně zde na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa, jenž nemá v České republice obdoby.

Co to vlastně vysoká pec (VP) je?

VP je metalurgické zařízení, sloužící k výrobě surového železa redukcí z železných rud. Typově se jedná o pec šachtovou dosahující výšky 25 až 50m. Pracovní prostor VP má tvar dvou na sobě umístěných (větším průměrem) komolých kuželů, které jsou nahoře a dole zakončeny válcovým prostorem. VP běží nepřetržitě po dobu deseti let a více let, pak se odstaví a provádí se generální oprava.

Horní válcovitý prostor je opatřen zařízením k sázení surovin a k odvádění vysokopecního plynu (též kychtový plyn) a nazývá se Sazebna, která je shora uzavřena závěrem sazebny. Plyn se odvádí dvěma až čtyřmi plynovými odvody na obvodu sazebny. Vnitřek je obložen ocelovými deskami, poněvadž prostor trpí oděrem a otloukáním od sazebních surovin.

Pod sazebnou je Šachta v podobě komolého kužele s větší základnou dole. Zvětšování průřezu šachty je nutné z důvodu nabývání vsázkových surovin na objemu z důvodu zvyšování teploty uvnitř pece. Šachta je vyzděna šamotovou vyzdívkou a je opatřena souvislým pláštěm z ocelových plechů.  Vyzdívku je nutno ochlazovat vloženými chladnicemi, ve kterých koluje ochlazující voda.

Pod šachtou VP je Sedlo (zarážka), které má tvar komolého kužele s menší základnou dole (sedlo se zužuje, jelikož  rudy a přísady v dolní části pece měknou a v sedle se začínají tavit, čímž ztrácejí na objemu). Horní (větší) průměr sedla se nazývá „rozpor“ - u některých pecí má rozpor podobu válce, aby se dosáhlo plynulejšího přechodu z šachty do sedla. Sedlo je uvnitř vyzděno vyzdívkou (šamot nebo uhlíkové tvárnice) a taktéž se ochlazuje chladnicemi umístěnými mezi plášť a vyzdívku sedla.

Sedlo přechází dole ve válcovou Nístěj, v jejíž horní části je umístěno 8 i více výfučen dmýchajících ohřátý vzduch (o teplotě 1000°C až 1350°C). Před nimi se spaluje koks. V dolní části nístěje (0,25 – 0,5m) je výpust surového železa a cca 1,4 až 2m nad výpustí je výpust strusky.

Zdroj:

- osobní fabrikyprůzkum

- M. Makarius, A. Poul, V. Hašek: Výroba a zpracování kovů, 1970

- odborný výklad Ing. Karla Bostla (srdečně děkujeme!)

- Registr VCPD ČVUT (http://registr.cvut.cz), V007685 - vysoké pece Vítkovických železáren, poslední aktualizace: 8. 7. 2008

No a zde jsou fotografie s podrobnými popisky "kde se co dělo":

Pokud víte o vysokých pecích více,  napište nám. Rádi informace rozšíříme!

2008 © fabriky.cz