Příbram, ulice Kovohutě

49°42'29.059"N, 13°58'54.095"E 

Současný stav: zakonzervovaný

Realizace: 2. polovina 19. století  

Výška: 52 metrů

 

Komín postavený pravděpodobně někdy mezi 1880-1900 patřil historicky k hutím na stříbro a olovo, a to konkrétně provozu pražírny a shánírny. Areál dodnes slouží stejnému průmyslovému odvětví, jen komín byl odstaven v roce 1981 a je zachován slovy zástupce společnosti "jako památka připomínající historii hutnictví stříbra a olova na Příbramsku".

Komín se nachází v těsném sousedství budovy nízkých šachtových pecí, která je v současné době přestavěna na podnikové muzeum hutnictví stříbra a olova.

Komín upoutá na první pohled svým mohutným a nadstandardně propracovaným podstavcem, jehož čtvercová základna má u terénu šířku 5,7 metru. Podstavec má tři úrovně: základnu tvoří již zmíněná kamenná část na čtvercovém půdorysu a na ní navazuje přechod na část oktagonální s mělkými nikami ve dvou řadách nad sebou, ve kterých jsou vyzděny výrazné motivy ve tvaru písmene X a T. Následuje výrazná římsa a opět oktagonální část tentokráte s jiným vyzděných ornamentem. Opět římsa a pak už začíná kruhový dřík.

Bez nadsázky lze tento komín, resp. jeho podstavec označit za architektonicky nejhodnotnější na celém Příbramsku.

Komín má oproti původnímu vzhledu ale dvě změny. Jednak je dřík opásán ocelovými obručemi a také, a to je vizuálně znatelnější, komín bohužel ztratil v minulosti hlavici. Byla ubourána vlivem běžné degradace a komín byl zakonzervován.

Zajímavostí jsou členité kouřové kanály (viz obrázek níže), které ve své celkové délce cca 200 metrů vedly spaliny z pražíren (budovy na obrázku vlevo) do komína. Pokud to situace umožnila, tak komín byl zpravidla vždy co nejblíže zdroji, zde se rozhodli z neznámého důvodu napojit dvě samostatné budovy pražíren na jeden centrální komín relativně vzdálený od budov. Na obrázku vlevo je ještě jeden komín, a to již neexistující. Ten je napojen pro změnu na budovu sháníren (budova vpravo od pražíren).

 

výkres z roku 1883 ukazující rozmístění kouřových kanálů, polohu pražíren a shánírny a řez komínem (zdroj: archiv Kovohutě)

Výsek výkresu - část s komínem k vidění zde.

 

Dobové obrázky areálu hutí ukazují na existenci podobně skvostně postavených komínů, nicméně do dnešních dnů se z těchto starých dochoval pouze jeden. O to více je chvályhodné, že se současný majitel o komín vzorně stará a investuje do dílčích oprav tak, aby byl zachován i pro příští generace.

Poděkování za vstřícné jednání a umožnění průzkumu patří společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., jmenovitě: Ing. Zdeněk Kunický, Ing. Jaroslav Bureš.

 

Zdroj informací:

- osobní průzkum

- Kunický, Zdeněk - Vurm, Karel. 700 let hutnictví stříbra a olova na Příbramsku (1311-2011), 225 let Stříbrné hutě - Kovohutí Příbram (1786-2011). Kovohutě Příbram, 2011. ISBN 978-80-260-0451-6

- archiv Kovohutě

 

Fotografie z března 2006 a března 2010: