Komín měl být odstřelen mezi 12-14. Přijeli jsme už v 11,30, abychom se stihli s komínem řádně rozloučit. Naše nálada byla spíše smuteční, demoliční četa byla veselá. Tedy až na střelmistra Petra Mikulu, který soustředěně ládoval do komína 24 kilo perunitu. V poledne postupně začali přicházet místní, kterých se tu nakonec sešla víc než stovka. Společnost doplnila i televize - ČT a NOVA.

13:50 - technický vedoucí odstřelu Dušan Nekarda vypálil do vzduchu dvě rány na znamení, že zbývá 10 minut do odstřelu. Naše srdce se sevřela. Komín byl pro nás dlouhá léta kamarádem. Několikrát jsme ho navštívili, nebo mnohokrát jsme jeli jen kolem a on nás vítal při vjezdu mezi kopečky Českého středohoří. 

Minutu před odstřelem zazněla druhá rána. Všichni zmlkli a napjatě čekali na odpočet 5-4-3-2-1-pálím. Čas se zastavil. Přítomný starosta a místostarosta si mnou ruce, jak se jim brzy uvolní místo pro nové rodinné domky. Nezajímá je, že se dobrovolně připravují o industriální klenot, že si smazávají průmyslovou historii místa.

14:04 - rána. Země se zachvěla od výbuchu trhaviny. Vždy je to takové zvláštní, jak oči vidí výbuch a přitom je po dobu zlomků sekund stále ticho. Mozek je zmaten a šok přijde až s tlakovou vlnou a zvukem z odstřelu, který se k uším dostane se zpožděním. Při každém odstřelu je to taková rána, že by se jeden posral. Komín se naklání a z koruny vyfrkuje proud prachu. Takto si odstřelený komín pokaždé naposledy zakouří a loučí se.

Podruhé se země otřásla při dopadu dvou tisíc tun cihel na zem a po chvíli se z mlžného prachového oparu prosvítilo torzo podstavce. Zůstane tu ještě chvíli stát jako symbol neschopnosti majitele a obce v jedné osobě, kteří neuměli dát komínu nový smysl a účel.

Obec se tímto činem stala bezvýznamnou.

 

Video poskládané ze sekvence snímků (wmv, 10 MB)

 

PS: O den později stejná parta odstřelila nedaleko další komín - v masokombinátu v Lounech.

Fotografie: